Můra

1. června 2011 v 19:01 | Literární Talent |  J - Strašidelné.
Autor: Lizard
Blog: www.rozumacit.blog.cz
Věk: 15 let


Šla temnou, pochmurnou ulicí osvětlenou pouze nevýraznými poblikávajícími světly pouličních lamp. Bylo pozdě v noci a v celé městské části, kde se nacházela, pravděpodobně nikdo nebyl. Nebyla zvyklá chodit takhle pozdě večer venku a její představivost dokázala nabývat netušených rozměrů. Pomalu v ní narůstal neurčitý strach.

Zdálo se jí, že se ochladilo a přitáhla si bundu těsněji k tělu. Rozpomněla se na všechny horory, které viděla, knihy, které četla, skutečné příběhy, o kterých slyšela. Zrychlila krok. Najednou začala dýchat přerývavě, jako by se jejím plicím nedostávalo kyslíku. Zdálo se jí, že za sebou slyší dusot těžkých bot. Ohlédla se. Nikoho neviděla, ale hluk se stupňoval. Šla stále rychleji, nedívala se kam jde, prostě jen slepě prchala. Každou chvíli se ohlížela, ale kvůli členitosti ulic nikdy neviděla dál než pár metrů za sebe. Světla kolem ní ubývalo, dostala se do okrajové části města, kde nikdy nebyla. Na okamžik zahlédla stín. Už skoro běžela a stále zrychlovala. Celou její mysl náhle ovládla panika, nemohla dělat nic jiného než stále běžet dopředu. Dostávala se čím dál hlouběji do labyrintu uliček, ze kterého by se ani za nejlepších okolností nebyla schopná vymotat. Pomalu jí začala docházet zoufalá tragičnost její situace. Docházel jí dech. Zabočila do další postranní uličky v naději, že se někde schová. Po pár krocích narazila na zeď, schovat se nebylo kde. Kroky se blížily a každou vteřinou jejich rytmus zpomaloval, jakoby onen člověk věděl, že nemůže uniknout. Za zatáčkou se vynořil muž v dlouhé černé bundě. Šel pomalým, jistým krokem, věděl, že už mu nemá kam utéct. Ušklíbl se a vytáhl pistoli. " Co chcete? Kdo.." snažila se vykoktat, ale hlas jí vypověděl službu. Muž se jen podruhé ušklíbl a odjistil zbraň. Namířil na ni a stiskl spoušť. Z hlavně vyletěla kulka a pročísla vzduch. Sledovala ji a viděla, jak se blíží směrem k ní. Vzpomněla si na film, ve kterém by pro ni pistole neznamenala žádnou hrozbu. Celá tahle situace jí vůbec připadala jako nějaká chyba v Matrixu. Usmála se představě, že se prostě sehne a kulka proletí nad ní. Kulka byla stále blíž a blíž, téměř už cítila, jak se jí zarývá do masa...Vykřikla.
Vykřikla a posadila se. Zároveň otevřela oči a do očí ji praštilo pronikavé světlo vycházející z jejího budíku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se Vám díla uživatele Lizard?

Ano
Některé
Trochu
Ne

Komentáře

1 Ta, co nikdy nečte Ta, co nikdy nečte | 2. června 2011 v 19:52 | Reagovat

Tohle mě zaujalo. Poutavý a napínavý děj vyvrcholí probuzením hlavní postavy. Dokonalé!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama