Mr. Perfect. - 4. kapitola.

1. června 2011 v 18:59 | Literární Talent |  Mr. Perfect
Autor: Terkoou-sek*
Věk: 13 let


ráno jsem se probouzela s pocitem, že jsem nejšťastnější osobou na této planetě.Vím že další věta bude znít podivně, ale…Těšila jsem se do školy, až se budu moci celý den koukat na pana Dokonalého.Ale naopak jsem se netěšila že budu muset koukat na HSKVP.Ach můj Bože,když si vzpomenu s jakýma očima koukala na mého pana Dokonalého, tak bych k ní přišla a řekla bych ji ,,máš smůlu" a tento pozdrav by doprovodila i má ruka přilepená na jejím obličeji.(facka).Ale tohle až jindy, protože začínala hodina matematiky.Hodina samozřejmě probíhala tak že všichni leželi na lavici a odpočívali.Kdo by řešil rovnice nebo nerovnice.(zzzZzzz..)Tohle všechno se bohužel změnilo když paní učitelka řekla: ,,Vidím že rovnice a nerovnice vám jdou, tak si napíšeme krátkou pětiminutovku",



Bylo to jako v hororu.Celá třída se probudila a vyděšeně pokukovala po svých sousedech v lavici.Upřímně řečeno mě to mírně vyděsilo a vyvedlo z míry.
Když jsme písemku dopsali, měla jsem z ní docela dobrý pocit.Ale vždy když mám z písemek dobrý pocit tak dopadnou katastrofálně.A proto si nehodlám typovat co dostanu za známku.Jediné co mě těšilo bylo, když jsem si vzpomněla na ten sladký polibek s panem Dokonalým.Málem jsem se rozplynula samým štěstím.A je docela podivuhodné že jsem se s tím ještě nikomu nesvěřila.Ale HSKVP to za mně určitě roztroubí.A ani mi to nevadí, kdybych to všem rozkecávala já tak by si všichni mysleli že se chlubím.Když to roznese HSKVP tak bude vypadat jako drbna.Takže jsem zabila dvě mouchy jednou ranou.Cestou do laboratorní učebny jsem čirou náhodou narazila na pana Dokonalého.Pousmáli jsme se na sebe a on mi do ruky nacpal lísteček.Nejspíš nějaký vzkaz pro mne.Nestíhala jsem a proto jsem si vzkaz četla zrovna když pan učitel vysvětloval jaké srdce mají žáby.Naštěstí mne ani koutkem oka neviděl.Pomalu jsem rozbalila papírek a v něm stálo: ,,Přijď o velké přestávce ke školní kantýně.P.S.Miluji Tě." Bylo to jako v romantickém filmu.Kdo by se taky dneska obtěžoval psát milostné dopisy když může bez námahy odeslat textovou sms.Byla jsem prostě zamilovaná až po uši.Laboratorní hodinu jsem přežila jen s myšlenkou že za třicet minut budu s panem Dokonalým o samotě.Ale zároveň jsem se i bála.Proč se tam vlastně máme sejít ? Co když se něco stalo ? Co když mi chce dát kopačky ? To doufám ne když mi napsal ,,Miluji Tě".No raději se teď budu věnovat laboratorním cvičením.I když s nechutí a odporem.
Po hodině jsem běžela ke skřínkám, přezula se a utíkala za panem Dokonalým.Běžela jsem s nejistotou, protože jsem nevěděla co mě čeká a to mě docela vylekalo.Ale řekla jsem si co se má stát stane se.Sotva jsem vyšla ze dveří školy, běžel za mnou pan Dokonalý a řekl mi ,,Potřebuji s tebou mluvit !" Znělo to divně.Bála jsem se.Ale nedopadlo to hrozně protože řekl: ,,Doufal jsem že když jsme byli včera venku, tak se z toho vyklube něco víc než jen kamarádství"..,,Chodila by jsi se mnou"?
Já nevěděla co říct.A taky jsem nevěřila tomu, co právě řekl on.Byla jsem trochu zaskočená ale odpověděla jsem samozřejmě ano.Řekl mi že to dá na facebook a v sedmnáct hodin se pro mne staví a zajdeme ven.
Odpolední počasí bylo teplé a slunečné.Od pana Dokonalého mi přišla sms zpráva:,,Stavím se ve dvě, v pět by byla tma a já pro tebe mám překvapení." Byla jsem nedočkavá.Ze skříně jsem vytáhla kraťásky, tričko se srandovním nápisem a sluneční brýle.Byla jsem nachystaná a čekala až se ozve zvonek.Je to tady ,,Crrrrrr !!"Rychle jsem s úsměvem na rtech běžela otevřít ale bohužel to byl jen náš pošťák a jak jsem se smála tak to byl ,,Náš vyděšený pošťák".Převzala jsem dopisy pro mamku a dál čekala s nadějí že se pan Dokonalý ještě dnes ukáže u mých dveří.Je to tady, ozval se zvonek.Rychle jsem běžela ke dveřím a za dveřmi stál pan Dokonalý.Byla jsem ráda že jsem ho viděla a tak jsem ho objala a on mě políbil do vlasů.Cítila jsem se šťastná.Jako by se čas a vše kolem zastavilo a existoval jen pan Dokonalý a já.Jsme pár, a tohle si nikým zkazit nenecháme.Myslela jsem že šťastnější být nemůžu ale ukázalo se že ano, když mě pan Dokonalý dovedl do parku, pod můj oblíbený strom (vrbu) a kde jsme si udělali malý a romantický piknik.Bylo to nádherné místo a nic nerušilo krásný zpěv ptáčků dokud se neobjevil příšerný a děsivý smích HSKVP.Zkazilo to celý piknik.Myslela jsem že budu jen já, pan Dokonalý a těstovinový salát.Ta příšerná HSKVP za námi přiběhla a zdravila mého pana Dokonalého a zároveň s tím flirtovala.(Aspoň to tak vypadalo.)Myslela jsem že jak já tak i pan Dokonalý si chceme užít odpoledne jen my sami, ale asi tomu tak nebylo, protože když se HSKVP zeptala jestli si za námi může přisednout tak pan Dokonalý souhlasit.Chtěla jsem mu toho tolik povědět ale nemohla jsem.
Uběhly dvě a půl hodiny a my stále poslouchali, jak HSKVP pomlouvá snad každého ze školy.Prostě jsem si vzala mikinu, na oči jsem si dala sluneční brýle a začala se pomalu balit.Tohle odpoledne mělo být romantické a plné nových informací.I když plné informaci/drbů bylo.Stoupla jsem a odešla.Než si všiml že jsem odešla tak to chvíli trvalo ale potom jí něco řekl, něco jako:,,moment prosím" a běžel za mnou.Přiběhl a prohlásil ,,co to děláš ?" já jsem odpověděla že odcházím a potom se na mě podíval s výrazem ,,proč" jako by to snad nevěděl.Dodala jsem jen:,,tohle mělo být moje a tvoje rande, ale spíš to vypadá jako tvoje a její rande, a já jako bych byla jen tlumočník a nebo zoufala holka která nemá nic na práci než sledovat zamilované páry.Potom co jsem řekla jsem tipovala že se naštve a půjde za ní, ale namísto toho mě objal a řekl mi ,,ty moje princezno.." V životě jsem nebyla tak šťastná.S panem Dokonalým jsme dokončili piknik a než jsme dojedli tak HSKVP byla pryč i se svým smíchem.
Byla skoro půlnoc a já stále přemýšlela nad obličejem HSKVP když mi pan Dokonalý řekl ,,ty moje princezno…." Vypadala jako by mi můj vztah s panem Dokonalým chtěla překazit.Ale proč by to dělala ? Vždyť jsem jí nikdy nějak zvlášť neublížila.Vlastně vůbec.Bylo to spíš naopak, už když jsme chodili do školky tak se mi pořád smála kvůli oblečení a brala mi hračky.A v páté třídě na prvním stupni mi přebrala kluka.A teď jsem ji to konečně oplatila.Všechny ty roky.Teď jsem teprve mohla v klidu usnout.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám díla uživatele Terkoou-sek*?

Ano
Některé
Trochu
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama