První, poslední ples.

26. května 2011 v 12:59 | Ďoura |  J - Smutné.
Autor: Ďoura
Věk: 11 let
Seděla na bílém,studeném schodku.Buď je ten schodek tak ledový,nebo jí je taková zima...
Slzy jí padaly na černé,plesové šaty a ona svírala v prokřehlé ruce starý mobil,na kterém byla ona esemeska.Ta esemeska,která jí zabodla hořící dýku do srdce,které bylo jen pro něho.Skrátka čekala při nejmenším infarkt.Ze sálu se ozívala hudba na valčík.Bylo slyšet decentní poklapování podpatků.Dlouho se rozhodovala,zda vstane a půjde se podívat.Ovšem něco jí drželo za krkem a nutilo,aby se podívala na,od slz mokrý mobil.
Pořád pročítala řádky psané černým písmem.

Všude měla husí kůži,byla jí strašná zima,ale nevnímala to.Teď,jakokdyby přestala žít,jakokdyby byla bez duše,bez srdce.
Ovšem to ještě dotloukávalo poslední rytmy lásky.Dotloukávalo jeho jméno.
Jméno,které bude vytesané na náhrobku.Je mrtev.
"Je mrtev!" Zakřičela a slzy jí nekontrolovatelně vytryskly z očí.Zakryla si dlaněmi tvář a nesnažila se být potichu.Vzlykala...byl to tak zdrťující pláč,že si toho kolemjdoucí nemohli nevšimnout.
Najednou rázně vstala,otřela si oči a zároveň si rozmazala tužku a řasenku.Vzala mobil a křečovitě ho držela.otočila se směrem ke vchodu do roztančeného sálu.Silně s ním mrštila o zem a co nejvíc se rozkřikla: "Petře!Proč?!" Padla na zem a nevnímala bolest.
"Byl to jediné,co mě drželo nad vodou..to on mi pomohl.Jen on."
Nevšimla si,že za ní někdo stojí a bedlivě poslouchá.
"Byl jediný kdo mě miloval!" křičela dál.
Vlasy ji ležely na rameni.Slzy jí stékaly podél tváře,až se neudržely a spadly jí na hřbet promrzlé ruky.
"Je konec." zašeptala.
Pomalu vstala a v loudavém kroku šla do sálu.Páry šťastných lidí se točil pořád dokola a dokola.Úsměv vládl na každé tváři,jen né na dívce která byla opřená o rám dveří a měla ubrečené oči.
Ten,který stál za ní a poslouchal její naříkání se teď vydal k ní.
Opatrně ji chytl za ruku a zašeptal:
"Co se vám stalo?"
Henryeta se otočila a vykulila na něj velké zelené oči.Nevadilo jí,že je cizí.Už od pohledu mu chtěla důvěřovat.
"Nezemřel,on žije."Svěsila proti němu hlavu.
On jí však něžně chytil ze malinkou bradu a hlavu jí narovnal.
"Je pořád s tebou,nikdy tě neopustil a ani neopustí.Nemusí žít,aby byl s tebou."
Mírně se na ni usmál.Jeho ruka tak příjemně hřála,že Heny nechtěla aby ji nikdy nepustil.Teplo jí proudilo celým tělem.
Pustil ji.Teplo zmizelo.Sundal si kabát a přehodil ho přes ní.
"Děkuji."řekla,ale neusmála se.
Cítila,nebo spíš věděla,že to nedokáže.Uchopil jí kolem ramen a spolu šli až ke stolu s občerstvením.Usedli na lavičku a on ji nepřestával držet.Byla v nebi.Cítila k němu něco,co ji přimělo o něm přemýšlet.Kdo je? A proč se mě tak najednou všiml? Raději se na nic neptala a zachumlila se do teplého kabátu.
Parket mužů a žen v podivných maskách se točil.Nevšímali si sedících.Chechtali se,jásali,výskali.Chtěla také tančit,ale neměla s kým.
Její srdce je chladné a ona necítí lásku.Nikdo by ji k tanci nevyzval.
"Zatančíš si? Ale předem upozorňuji,že jsem kopyto." Soused na lavičce,ve věku jako Heny stoupl a natáhl k ní ruce.Ona si opatrně sundala kabát a velice opatrně ho složila na lavečku.Spolu došli až na střed dění.
Začali se opatrně pohupovat ze strany na stranu,když najednou partner prudce zatáhl v bok a spolu s řekou tancujících se vydali po obvodu parketu.Tančili přímo úchvatně.
Oba se smáli.Oba byli vyčerpaní,ale nepřestávali.Vydrželi co nejdýl.Rozmazané šmouhy okolí byli čím dál tím víc vpíjené do jedné ošklivé barvy.
Teď už se cítíli jak po flašce vína.
Svobodní.
Vyjeli z proudu řeky až na prázdné místo uprostřed kola.Tam Heny dala ruce partnerovi kolem krku.
"Jak se menuješ?"zeptala se.
"Zachránce."zasmál se.
"To sedí."
"A jak se menuješ ty?"
"Henryeta."
"Hmmm."
Usmívali se.Objal ji pevněji.Pomalu,téměř neviditelně se přibližoval hlavou k Henryetě.Ta,zavřela oči.Políbil ji.
Její srdce se začalo prokrvovat.Dýka se začala rozpadat.Zbyl z ní jen prach.Cítí opět lásku.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se vám díla uživatele Ďoura?

Ano
Některé
Trochu
Ne

Komentáře

1 Lucie Lucie | Web | 26. května 2011 v 13:04 | Reagovat

Zajímavá povídka

2 smileveryday smileveryday | Web | 26. května 2011 v 16:47 | Reagovat

Hezké:)

3 cerna-dira-nikoho cerna-dira-nikoho | 26. května 2011 v 17:48 | Reagovat

[1]:

[2]:  Děkuji za bochvalu . :-)

4 cerna-dira-nikoho cerna-dira-nikoho | 26. května 2011 v 17:48 | Reagovat

* pochvalu  ! :DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama