Nezapomeň.

26. května 2011 v 14:19 | Love-Annie |  J - Smutné.
Autor: Love-Annie
Věk: 13 let
Něco začíná a něco končí. Jednou někoho nového najdete a v zápětí vám ho nečekaně vezmou, aniž by jste to čekali.
Na začátku prázdnin jsem byla nabitá energií a vírnou v nové zážitky, plány a lidi které poznám. Byl červenec a já chtěla zapomenout na školu a pořádně si užít volného času. A tak jsme se s kamarády dohodli na společné akci u nás na chatě kousek za Vysočinou. Seběhlo se tam spoustu bezvadných lidí. Moc jsme si to užívali a bavili se. A najednou někdo nečekaně zabušil na dveře. Hrozně jsme se lekli, protože už byla tma a venku mohl být kdokoliv. A tak jsme otvírání dveří radši přenechali klukům. Sice ze sebe dělali drsnáky ale bylo na nich znát že měli taky strach, ale nakonec se nechali přemluvit.

Pomalu otvírali a najednou se ve dveřích objevil nějaký neznámí kluk kterého jsem ještě neznala, a na první pohled se mi líbil. Tak nás ostatní seznámili a my jsme se do sebe zamilovali. Prožili jsme nádherný večer tancovali jsme, zpívali, hráli hry,a venku si udělali táborák, když už bylo hodně pozdě všichni už šli dovnitř jenom my dva tam zůstali. Povídali jsme si o tom kdo nám v životě blížil a co by jsme chtěli zažít. Opravdu jsme si perfektně rozuměli. Byla čím dál tím větší zima a já se k němu víc a víc přibližovala. Až mě políbil. Bylo to nádherné nikdy jsem to takhle nezažila byl tak něžný a zároveň tak ochranitelský slíbili jsme si že nás nic nerozdělí. A to byl můj první polibek s ním.
Tak jsme se do sebe milovali, až jsem spolu po třech krásných dnech odjeli do Prahy. Deně jsme se vídali chodili jsme na procházky a bylo nám spolu dobře. Až nás jednoho dne přece jenom něco rozdělilo. Jednou mu rodiče oznámili že se stěhují za tři dny do Anglie, protože tam dostali dobrou pracovní nabídku. A jelikož ještě nebyl plnoletý tak je musel poslechnout a jet s nimi. Ty tři dny utekli jako voda.
A byl tu den odjezdu. Rozloučili jsme se před našim domem a řekli si sbohem. Viděla jsem už jen odjíždějící auto v dáli. Měla jsem vztek. Tak jsem se rozhodla že si sbalím pár věcí a odjedu za ním na letiště. Odjela jsem prvním autobusem směr Ruzině.
Když jsem tam dorazila tak jsem ho v tom chumlu lidí nemohla najít až jsem uslyšela: letadlo směr Anglie za šest minut odlétá na rampě číslo tři. Tak jsem tam co nejrychleji běžela. A našla jsem ho. Zrovna se chystal nastoupit do letadla, když jsem na něj zavolala: Martine! Okamžitě se otočil a už mě taky viděl. Běžel za mnou já za ním chytil mě do náručí a objal. Naposledy. Jen co mě pustil se mě začal ptát co tady dělám, že musí odletět, že ho to moc mrzí, ale že jinak nemůže. Chtěla jsem ho přemlouvat, ale marně. Bylo pozdě už to nešlo vrátit zpátky.
Naposledy mě objal a běžel do letadla. Jeho poslední slova byla: Nezapomeň na mě. A já mu to navždy slíbila a odpověděla: Nikdy na tebe nezapomenu.
A to bylo naposledy co jsem ho viděla. Pak už jsem jen viděla letadlo co mizí v dáli a z očí mi vytryskli slzy. V tom jsem potichu zašeptala: Miluji tě.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se vám díla uživatele Love-Annie?

Ano
Některé
Trochu
Ne

Komentáře

1 ketty ketty | Web | 26. května 2011 v 14:23 | Reagovat

to je krásný článek ♥

2 Kristin Kristin | E-mail | Web | 26. května 2011 v 14:23 | Reagovat

píšeš moc hezky :-)

3 love-annie love-annie | Web | 26. května 2011 v 14:33 | Reagovat

Děkuji moc autorce blogu za zveřejnění a vám blogátorům za povzbuzující komentáře. :)

4 Literární Talent Literární Talent | Web | 26. května 2011 v 15:28 | Reagovat

[3]: Vůbec nemáš za co. :) Ráda zveřejním i další tvé výtvory, pokud budeš chtít. :)

5 love-annie love-annie | E-mail | Web | 26. května 2011 v 15:35 | Reagovat

[4]: Určitě ano... :)

6 smileveryday smileveryday | Web | 26. května 2011 v 16:31 | Reagovat

Krááááásaaa:D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama